Jak poznat, že žijete v rodinné domácnosti? A co to pro vás znamená? V článku najdete, co znamená pojem rodinná domácnost a jaké přináší výhody i omezení.
Trvalé soužití dvou lidí a společná péče o domácnost dává vzniknout takzvané rodinné domácnosti. Ta má svá specifika. Nabízí určitou právní ochranu a zasahuje například i do dědického řízení.
Co je to rodinná domácnost
Rodinná domácnost je poměrně čerstvým pojmem zavedeným Novým občanským zákoníkem a slouží jako náhrada dříve užívaného označení společná domácnost. Kromě samotného vymezení pojmu, kdy se jedná o domácnost určenou pro soužití rodiny v podobě manželů, partnerů či rodičů s dětmi, jde o důležitý prvek v rámci dědických záležitostí.
Co musí splňovat společné soužití, aby se jednalo o rodinnou domácnost?
- trvalé soužití
- společné uhrazování nákladů za domácnost
Trvalé soužití
Aby se jednalo o rodinnou domácnost, musí být splněna podmínka trvalého soužití. To v praxi znamená, že jde o soužití, která nemá jasně daný konec. Nepatří sem tedy situace, kdy je soužití založeno na ošetřování jedné osoby, případně dělení se o domácnost v rámci studentského bydlení. Výjimkou však je soužití rodičů s dětmi, které sice je časově omezeno do dovršení dospělosti, ale zároveň je považováno za rodinnou domácnost. Soužití je zároveň považováno za trvalé, i když je občas přerušeno pracovní cestou, studiem v zahraničí a podobně.
Společné hospodaření a úhrada nákladů na domácnost
Další důležitou podmínkou je podílení se na nákladech za domácnost a vzájemné společné hospodaření s příjmy jednotlivých osob. Každý může přispívat různým dílem podle svých možností a úvahy. S financemi však musí být nakládáno společně a ne pouze odděleně.
Obě tyto podmínky mohou být splněny i bez předpokladu příbuzenského či jiného vztahu. Zároveň však blízký stav nutně neznamená vznik rodinné domácnosti, pokud nejsou splněny výše uvedené podmínky. Striktní oddělování příjmů tak může být i přes společné soužití překážkou ke vzniku rodinné domácnosti.
Rodinná domácnost z pohledu dědického řízení
Dědické řízení se často neobejde bez sporů mezi jednotlivými dědici. Kromě příbuzenských vztahů může do hry vstoupit právě rodinná domácnost. Vznik dědické způsobilosti je podmíněn délkou soužití v rodinné domácnosti a péčí o společné náklady a obvyklé věci. Část dědictví tak může připadnout osobě, která s daným člověkem žila alespoň jeden rok před smrtí v rodinné domácnosti.
Prokázání, že skutečně šlo o rodinnou domácnost, však nemusí být před soudem jednoduché a prokazatelně musí být splněné výše uvedené náležitosti. Záleží také na tom, jestli zemřelý neměl žádné potomky.
Ochrana rodinné domácnosti
V rámci ochrany rodinné domácnosti je opět zmíněno podílení se na nákladech a fungování společného hospodaření. Významné je hlavně omezení nakládání s nemovitostí, ve které je rodinná domácnost. Tato ochrana je na místě především v případě, že vlastníkem nemovitosti je pouze jeden ze členů domácnosti. V rámci zachování bydlení tak nesmí s nemovitostí nakládat tak, aby bylo zamezeno dalšímu bydlení. Bez souhlasu všech členů rodinné domácnosti nesmí tedy nemovitost zatížit, zcizit či na ni uvalit jiný závazek neslučitelný s bydlením ostatních členů rodinné domácnosti.
V praxi se s tímto setkáváme především při prodeji nemovitosti či zřízení zástavního práva kvůli hypotečnímu úvěru. Pro takové nakládání s nemovitostí je běžně třeba prohlášení a souhlasu druhého z manželů v tom smyslu, že se v dané nemovitosti nenachází rodinná domácnost, a to bez ohledu na to, zda je nemovitost součástí tzv. společného jmění manželů či nikoli.
Co se děje při opuštění rodinné domácnosti
Stává se, že jeden z lidí žijících v rodinné domácnosti opustí svou rodinu a už nemá úmysl se vrátit. Tehdy si může vzít pouze obvyklé vybavení, které je výhradně jeho majetkem. Společný majetek se dělí rovným dílem a zároveň dochází i k zániku rodinné domácnosti. Ten nastává také ve chvíli, kdy se manželé dohodnou na odděleném bydlení, případně dojde přímo k rozvodu.